Bojíte sa ísť do Afriky? Po prečítaní tohto rozhovoru po nej zatúžite. Stáňa vie o zvieratách všetko. Vychovával žirafy, staral sa o slony a doma má Boženku (veľhada kráľovského), ktorá je vraj veľmi milá. Pre lásku k zvieratám ho stretnete v každom kúte Afriky alebo v národných parkoch Severnej Ameriky. Srdečná opatera zaručená.
Čo Ťa priviedlo k práci sprievodcu?
Náhoda. Nikdy jsem se nazajímal o cestovní ruch a nikdy jsem netušil, že bych v něm mohl někdy pracovat. Moje láska jsou zvířata a proto jsem se je taky rozhodl studovat. Hned po škole jsem nastoupil na post ošetřovatele exotických zvířat ve Zlínske zoologické zahradě. I když už jsem byl v zoologické zahradě, tak jsem pořád udržoval kontakty se školou chovu exotickych zvířat, tak se mi jednoho dne ozval profesor z Pražské zoologické zahrady. Pro BUBO tou dobou už pracoval Martin Karniš, který má vystudovanou tuto školu a jelikož Ľuboš byl spokojen s ním co by profesionálem na zvířáta, hlavne v Africe na safari, tak kontaktoval školu, že má zájem o nejšikovnejšího (to neříkám já, ale řekl mi to pán profesor) absolventa, který zná africká zvířata a chtěl by jít provázet na safari. Profesor mi hned volal, že jestli to nechci zkusit. Netušil jsem o co jde, ale když jsem byl před 7-mi lety poprvé v Africe, tak jsem se chtěl od té doby tam vrátit a tak jsem se do BUBO ozval. Bylo to 14. septembra. Ľuboš mi ješte v ten den volal a chtěl, abych přišel hned na pohovor. Já jsem zašel za našim ředitelem a řekl jsem jak se věci mají. No nadšený nebyl, ale byl rád, že jsem mu o tom řekl, než jsem vůbec někam šel a na tento pohovor mě pustil. Když jsem dojel do Bratislavy, tak jsem pár hodin strávil s Ľubošom a ten mi na pohovoru dal podmínku, že má zájem jenom o někoho, kdo se bude chtít stát nejlepším rangerem ze všech průvodců. Že budu mít veškerou podporu z BUBO, ale tá snaha musí vyjít ze mne. Pochopil jsem to a 30.9 jsem odletel do Namíbie. Moje kariéra v zoo se během 14-ti dnů změnila na kariéru průvodce BUBO.
Lákalo Ťa cestovanie od malička?
Už od mala jsem chtel vždy cestovat. Bohužel z dětství si pamatuju spíš jen praci na poli přes prázdniny. Měli jsme hospodařství a tak jsme si toho cestovaní dovolit moc nemohli. Povětšinou si nás vzala babička na pár dní a jeli jsme s ní k rodině do Jeseníku nebo do Prahy. Nejvetší zažitek byl když se šlo do Polska na trhy, k Plumlovské prehradě, s bráchama jsme hráli golf, projeli Chorvatsko a pak Kubu od západu na východ. Když jsem nastoupil do zoo, tak jse nastoupil na post ošetrovatele africkych kopytníku. Takže nejdřív žirafy a nosorožci. Různe antilopy a zebry. Africké ptactvo a šelmy a postupne jsem se dostal až ke slonům, kde jsem strávil asi nejdelší dobu z těch 6-ti let co jsem byl v zoo. Pak jsme se s kamarádem rozhodli, že pojedeme do Afriky, aby jsme zvířata videli naživo. Přileteli jsme do Johanesburgu a jeli do národnich parků na tri týdny a spali jsme pod stanama. Bylo to asi to nejlepší dobrodružství co jsem kdy zažil. Nadherný indický oceán na pobřeží… Nemohl jsem od nej odtrhnout oči. Už od té doby co jsem se vratil z Afriky, jsem se chtěl vrátit zpátky, ale neveděl jsem jak to mam udělat.
Aké vlastnosti nesmú chýbať dobrému sprievodcovi?
Rozhodně si myslím, že musí být veselý, rozhodný, komunikativní, upřímný a zasadový. Musí se vyznat dokonale v danné oblasti, ale taky umět dělat kompromisy. No jelikož mi ještě není ani 30 a když se oholím vypadám pŕej na 18, tak moje taktika je, že než mi doletí lidi, tak se nechám mírně zarůst. Když doletí, tak je hned zahrnu otázkama, abych vědel individualizovat jejich cestu. V aute z letište na hotel jim povim co nejvíc o dnešnim programu a o lokalite, kde se nachazíme, aby vědeli, že jsou v dobrých rukou. Vše jim vysvětlim. Po pár dnech co uz jsou klidni ví, že Afrika je krásna a neni to nic strašné, tak se oholim. Meli byste videt ty reakce. Každý si všimne.
Ako dlho si v BUBO a na čo sa špecializuješ?
Už jsem v BUBO 5-tym rokem a specializuji se na Afriku. Jsem zoolog a proto jezdení s lidma na safari, co je asi nejvetší zábava co může být. Dejepis sem nikdy neměl rád. Strašne mě nebavilo se nikdy učit vsechny ty Karly a Václavy co se strídali na trůnech, ale dejiny Afriky jsou jiný soudek. Poznávat kmeny a učit se jejich historii. Jak žili jejich předci a jak přemigrovavali z jednoho místa na druhé. To je historie co mě baví a rád to předávam jiným lidem. To je dobré v BUBO, že o tomto se u nás ví hodně a mám s kým diskutovat.
Čím je Afrika špecifická a čím si Ťa získala?
Afrika je jediné místo na světe, kde můžete vidět soužití velkých stat kopytníku, predatory, ptactvo, hmyz a plazy na jednom místě. Nejpestrejší skala byložravců, co žiji na otevrených savanach afriky po boku velkých kočkovitých šelem. Nadherné a rozdilné biotopy od pouští až po deštné pralesy.
Ktoré miesto je Tvoja srdcovka?
Moje srdcova záležitost je Jižní Afrika. Asi skrz to, že to byla moje první země kontinentu, co jsem navštívil a zamiloval jsem se do ní. Mohl jsem zde poprvé vidět moje oblíbena zvířata a ten biotop, ve kterém žijí, byl na první pohled neuvěřitelný No nádherný je celý jih od Namíbie přes Botswanu až k Viktoriiným vodopádům na hranici Zimbabwe a Zambie. Lidi nevědí, ale tento region je absolutně bezpečný, tam kam chodíme není žádna malárie a hotely jsou velmi vysoké úrovne, doslova luxusní.
Čo Ťa naposledy najviac na zájazde zaskočilo?
No na každém zájezdu človeka povetšinou něco zaskočí. Důležité je, jak on sám je flexibilní a musí mít zkušenosti, aby danou věc vyřešil a jak to vyřeší. Jelikož mam povětšinou řídíci zájezdy (je to vždy skupinka klientů tak 7 lidí), tak problemy s autem se můžou stát kdekoliv. Jednou jsem byl neoblíbený u klienta z krz to, že jsem čech. To mně mrzelo, ja ten rozdíl nevnímam. Výhoda pracovat pro BUBO je tá, že s nami jezdí kultivovaní klienti, BUBO má vyšší ceny a tím se lidi vyselektují. Požadují vyšší úroveň služeb, no na druhé strane ji i vědí ocenit. Pri jakémkoliv problému mám v BUBO Base campu, jak my říkame naši kanceláří v Bratislave silnou podporu. Jednak ti lidi vědí – byli taky, poznají každý meter a řešíme konkretnosti, na konkrétní ulici, či na konkrétnim míste národního parku. Nemusím nikomu vysvetlovat, kde je Gaborone a Mikes Kitschen. No a v BUBO mají i kontakty. To dokopy veľmi pomůže a nevím si představit jak bych z některých situací vyvázl. No takto spoločne, zdá se mi, vyřešíme všechno.
Máš nejaký súkromný cestovateľský sen?
Můj cestovatelský sen, kde jsem nikdy nebyl a strašne bych chtěl, je jet do Etiopie a Stredoafrické Republiky. Taky strasně toužím splavit řeku Kongo a podívat se na pralesní žirafu Okapi, která v pralesích konga žije. Tyto destinace má možná nejvíc na Slovensku no i v Čechách zjezdení Ľuboš, náš ředitel. Byl tam několikrát.
Prečo by ľudia mali aspoň raz navštívit „Tvoj“ región? Čo nájdu tu a nikde inde na svete?
Jak už jsem odpovídal otazce předtím, Afrika je jediný kontinent, kde žije různa škála živočisních druhů na jednom míste a je to neskutečná podívaná. Ale ne jen to. Je to pořád jeden z mála kontinentů, kde žijí i kmeny ješte tradičním spůsobem života bez výrazního zásahu civilizace. Bohužel, civilizace pomaličku proniká ze všech stran a tak by to člověk měl vydět co nejdŕív než to zanikne i tu. Tady v Africe je všechno jiné. Vidět lidi chodící oblečeny v kůži a rozdelávat ohne tradičním způsobem. Vidět jak odebírají krev dobytku a mísí to s mlékem, aby měli co pít při svích dlouhých cestách po savanach. Ozbrojení pouze oštepmi a procházet kolem lvích smeček. Jit se podívat na tůru do hornatých pralesů na gorily horské, které se nedají spatřit nikde jinde na světe a to ani v zoologických zahradách. Tyto scenerie nikde jinde člověk neuvidí a proto by se měl aspoň jednou za život sem podívat.
S akými predsudkami sa ohľadom svojho regiónu najčastejšie stretávaš? A ako je to v skutočnosti?
No asi nejvíc s predsukami o bezpečnosti a chorobách. Když člověk jede do Afriky a někomu to řekne, tak první co se každý zeptá: a nemáš strach, že te tam zabijí, okradou, znasilní a Bůh ví co ješte. Tak to že: však ses zbláznil? Dyť tam umřeš na malarii a nebo na nejakou jinou tropickou nemoc. No ve skutečnosti je jižní Afrika maximálne bezpečná a v dnešní době je Turecko či dokonce Brusel a Paříž nebezpečnejší. Tu na jihu nejsou ani žádne choroby, vypadá to jako v Austrálii či Kalifornii a je to obdobne nebezpečné. Samozřejme jestli dodržujete rady nás pruvodců. No mne nikdy ani jeden klient nedostal žádnou tropickou chorobu. Od Luboše ale vždy vrámci našho studia v BCA (BUBO Cestovateľská akadémia) a posledne od MUDr. Bubána, dostávame rady jak postupovat, aby se naši klienti vrátili domů bez „tropického suveníru“. 100% Afrika není nebezpečnejší než Jižní Amerika, no když někomu řeknu, že jedu do Jižní Ameriky, tak ti každý řekne: To fakt? Kam jedeš? Půjdeš se podívat do Amazonskýho pralesa? Uvidíš Macchu Picchu? To je super. Afrika ma nespravedlivě zlé jméno. No to múžete i využít. Když máte títo informace, múžete jet, jste v bezpečí a doma budete za hrdinu, i když se vám nic nemúže stát.
Mnoho ľudí sa momentálne bojí cestovať. Myslíš, že oprávnene?
No v dnešní době se spíš divím, že lidi chtějí zůstat v Evropě. Jsem docela rád, že jsem na jihu Afriky a mám tu klid od všech teroristikých útoků co se dějí v Evropě. Cestovaní je podle mě absolutne bezpečné. Když se klienti řidí rady, které dostanou v BUBO a pak pokyny od nás průvodců, kteří sa taky vyznáme a jsme školení od starších průvodců a pak na firemních školeních, tak se mu nemá co stát. Základem je cestovat s profesionály. Pak se nemusíte ničeho bát. Když jede někdo sám na svoji vlastní zodpovednost do zemí jako Pakistan, Afganistan, Irak a dnešní Sýrie či Jemen, tak je to nezodpovedný vůči sobě. Ale jinak zbytek světa je podle mě bezpečnejší navštívit v tuto dobu, než jezdit napŕiklad do Páriže či Bruselu.
Dokáže Ťa sprevádzanie a región, ktorý sprevádzaš po 20-krát ešte niečim prekvapiť?
Samozrejmě, že ano. Člověka překvapí spousta vecí i doma a ne tak někde v cizine. Pozitivní věci na to jsou, že věci se mění a vždy múže být vše jinak. Tím pádem se udržuješ ve střehu a nikdy se nedostneš do stereotypu. To je taky naše výhoda, že v BUBO jsme mladí a akční průvodci a máme schopnost se rychle přispúsobit. A pak my stále hledáme pro klienty nové zážitky, co bylo loni letos nestačí. A to dá taky zabrat, no na druhou stranu človek se nedostane do rutiny.
V čom sa odlišujú BUBO zájazdy oproti konkurencii?
Myslím si že BUBO má jednu obrovskou vyhodu a to je ta, že na mnoha místech, kde máne naše zajezdy jsme byli jako stredoevropska cestovní kancelář první. Máme Tomáše (Mgr. Tomáš Hušek), který vyrůstal v Africe a dokonale tu zná každý kámen. Luboš, procestoval každou z těchto zemí a má neobyčejný prehled a taky máme zpoustu odborníků na danou oblast. Povetšinou co slýchávám, tak zpousta cestovek má lokální pruvodce, to my máme taky, ale to nestačí, lokálec nerozumí slovenské či české mentalite a dělá to vysloveně jako svúj 8-hodinovej job. My jsme na nohách 12 hodín a víc, no nás to baví. Nebo má cestovka jednoho či dva české průvodce, kteří se nespecializujú, ale rezesílají je po zájezdech všude. My máme průvodce, kterí vetšinu roku v dané krajine, či lokalite bydlí a tím pádem mají mnohem vetší přehled co se děje. A ne jen ten v tuto chvíli, ale přehled o celém roku.
Chceš aby ťa cestovanie živilo? Vyplň dotazník sprievodcu BUBO na: http://bubo.sk/dotaznik